Otáčivý pohyb
Cvičení 1
Vrtule větrné elektrárny má list o délce 45 m a vykoná 20 otáček za minutu. Vypočítejte frekvenci, periodu a úhlovou rychlost otáčení vrtule. Jakou rychlostí se pohybuje konec listu vrtule?
Zdroj
- 0,33 Hz;
- 3 s;
- 2,09 rad/s;
- 94 m/s
Cvičení 2
Úhlovou brusku (lidově se jí říká „flexka“) používají řemeslníci k řezání a broušení. Její kotouč o průměru 125 mm vykoná 11 000 otáček za minutu. Vypočítejte frekvenci, periodu a úhlovou rychlost otáčení brusného kotouče. Jakou rychlostí z něj odletují hořící kousky zpracovávaného materiálu?
Zdroj
- 183 Hz;
- 5,45 ms;
- 1 150 rad/s;
- 72 m/s
Cvičení 3
Vypočítejte úhlovou rychlost otáčení Země kolem její osy. Vypočítejte, jakou rychlostí se díky otáčení Země pohybuje dům stojící na rovníku. Poloměr Země je 6378 km, a kolem své osy se otočí o 360° za jeden hvězdný den.
- 7,29 ⋅ 10−5 rad/s;
- 465 m/s
Cvičení 4
Vypočítejte, jakou rychlostí se kvůli otáčení Země pohybuje dům, ve kterém bydlíte. Použijte postup podobný jako v předešlém příkladu. Zeměpisnou šířku vaší obce vyhledejte na internetu.
pro Brno je \(\vartheta=49^\circ\), \(v=305\ \mathrm{m/s}\)
Cvičení 5
Translace a rotace jsou si v jistém ohledu podobné. Do prázdných políček v tabulce doplňte definiční vztahy, resp. zákon pro daný pohyb, a všímejte si, které veličiny si vzájemně odpovídají. Pomocí analogie si pak ve spodních řádcích tabulky můžete odvodit užitečné vztahy pro otáčivý pohyb.
| Posuvný pohyb = translace | Otáčivý pohyb = rotace | ||
|---|---|---|---|
| Vektor posunutí | \(\Delta\Vec{r}\) | Úhel otočení | \(\Delta\varphi\) |
| Rychlost pohybu | Úhlová rychlost | ||
| Síla | \(\Vec{F}\) | Moment síly vzhledem k ose z | \(M_z\) |
| První Newtonův zákon | Momentová věta | ||
| Kinetická energie posuvného pohybu | Kinetická energie otáčivého pohybu | ||
| Zrychlení | Úhlové zrychlení | \(\varepsilon\) | |
| Druhý Newtonův zákon | Pro zrychlenou rotaci platí | ||
| Práce konstantní síly | Práce síly při otáčení | ||
| Výkon síly při rychlosti \(v\) | Výkon síly při rychlosti otáčení \(\omega\) | ||
Momenty a stabilita
Ve všech úlohách počítejte s hodnotou \(g=10\ \mathrm{m/s}^2\), pokud není řečeno jinak.
Cvičení 1
Kovová tyčka se může otáčet kolem osy procházející svým středem. Tyčku nastavíme vodorovně (nachází se v rovnováze) a pak na ni zavěšujeme závaží.
- Závaží 50 g je ve vzdálenosti 4 cm od osy. Jak těžkým závažím umístěným na druhý konec ve vzdálenosti 20 cm od osy bychom tyčku vyvážili?
- Závaží 50 g je ve vzdálenosti 10 cm od osy. Kam je třeba umístit dvousetgramové závaží, aby zůstala v rovnováze?
- Závaží 50 g je ve vzdálenosti 10 cm od osy a jiné dvousetgramové závaží 5 cm na opačné straně od osy otáčení. Rozhodněte, kam je třeba zavěsit stogramové závaží, aby byla tyčka v rovnováze.
- 10 g;
- 2,5 cm od osy (na opačnou stranu);
- na stranu lehčího, 5 cm od osy
Cvičení 2
Kovová tyčka s těžištěm uprostřed je teď upevněná na svém jednom konci, kolem kterého se může otáčet. Její hmotnost je 500 g a délka 40 cm.
- Jak velkou silou musíme na druhém konci působit, abychom ji udrželi vodorovně?
- Na tyčku zavěsíme 200 g závaží 30 cm od osy otáčení. Jak velkou svislou silou působící na volném konci udržíme tyčku ve vodorovné poloze?
- V otázce b) setrvává tyčka v klidu. Vyruší se působící síly?
- 2,5 N;
- 4 N;
- ano, platí zákon setrvačnosti, na tyčku působí svislá síla v místě upevnění o velikosti 3 N
Cvičení 3
Stavební kolečko je typickým příkladem jednozvratné páky. Na kolečko si naložíme 3 pytle cementu (3 × 25 kg) tak, že těžiště nákladu je ve vodorovné vzdálenosti 40 cm od osy (od osy gumového kola).
- Jak velkou svislou silou musíme při jízdě na kolečko působit na konci rukojetí ve vodorovné vzdálenosti 150 cm od osy? Neuvažujte hmotnost samotného kolečka.
- Řešte tutéž úlohu za předpokladu, že stavební kolečko váží 30 kg a jeho těžiště leží ve vodorovné vzdálenosti 25 cm od osy.
Zdroj
- 200 N;
- 250 N
Cvičení 4
Louskáček na ořechy je příkladem jednozvratné páky. Má délku 25 cm, oříšek je umístěn 4 cm od osy. Jakou silou je drcen oříšek, když na konci rukojetí zmáčkneme silou 100 N?
Zdroj
625 N
Cvičení 5
Otvírač nápojů je dalším příkladem jednozvratné páky. Má délku 20 cm, na jednom konci jej položíme na víčko shora (bod otáčení), 3 cm od tohoto konce zahákneme za víčko. Jak velkou silou otvírač tahá za víčko, když na rukojeť působíme silou 15 N ve vzdálenosti 12 cm od bodu otáčení??
Zdroj
60 N
Cvičení 6
Dětská houpačka je příkladem dvojzvratné páky. Je sestavena z prkna o délce 3 m podepřeného v těžišti (osa otáčení). Na jeden konec si sedne Natálka (hmotnost 20 kg). Jak daleko od osy si má sednout Martin (hmotnost 30 kg), aby byla houpačka v rovnováze?
Zdroj
1,0 m
Cvičení 7
Martin je nespokojen, protože by také chtěl sedět na konci. O kolik cm a na kterou stranu musí posunout prkno z předchozího příkladu, aby byla houpačka opět v rovnováze?
- Hmotnost prkna neuvažujte.
- Hmotnost prkna je 15 kg.
- těžiště prkna posunout o 30 cm od podpěry směrem k Natálce;
- těžiště prkna posunout o 23 cm od podpěry směrem k Natálce
Cvičení 8
Betonový nosník o hmotnosti 60 kg a délce 2,4 m leží vodorovně na dvou podpěrách. Jedna podpěra se nachází na jednom konci a druhá 40 cm od druhého konce. Namalujte si obrázek a vypočítejte, jakými silami působí podpěry na nosník.
240 N a 360 N
Cvičení 9
Vodorovný nosník o hmotnosti 700 kg s těžištěm uprostřed je zatížen dvěma silami – viz obrázek 16.46. Vypočítejte síly, kterými podpěry působí na nosník.
Zdroj
- 14,3 kN;
- 12,7 kN
Cvičení 10
Na obrázku 16.47 je znázorněn žebřík opřený o zeď. Jeho délka je 8,00 m, hmotnost 20 kg, úhel, který svírá se svislým směrem, je 30°. Přepokládejme, že jeho těžiště leží uprostřed. V obrázku 16.47 jsou vyznačeny působící síly, jejichž velikosti jsou:
Zdroj
- Vypočítejte délky \(d_1\) a \(d_2\).
- Vypočítejte momenty všech sil vzhledem k ose procházející bodem A kolmo k nákresně. Kladný směr otáčení je proti směru hodinových ručiček.
- Je žebřík v rovnovážné poloze?
- 4,00 m; 6,93 m;
- vzhledem k bodu A: \(M_{\mathrm{t}1}=M_{\mathrm{N}1} = 0\), \(M_\mathrm{G}=+400\ \mathrm{N\cdot m}\), \(M_{\mathrm{t}2}=-120\ \mathrm{N\cdot m}\), \(M_{\mathrm{N}2}=-280\ \mathrm{N\cdot m}\);
- \(F_{\mathrm{t}1}\) se vyruší s \(F_{\mathrm{N}2}\), \(F_{\mathrm{t}2}\) a \(F_{\mathrm{N}1}\) se vyruší s \(F_\mathrm{G}\), součet momentů je nulový, podmínky rovnováhy jsou splněny
Cvičení 11
Dřevěný žebřík o délce 4 m a hmotnosti 30 kg je opřený o svislou zeď. Součinitel smykového tření mezi žebříkem a zemí a mezi žebříkem a zdí je 0,50. Vypočítejte maximální velikost úhlu, který může žebřík svírat se zdí, aniž by sklouzl, a velikosti všech sil působících na žebřík v této mezní situaci. Dosazujte hodnotu \(g=9{,}8\ \mathrm{m/s}^2\).
53,1°, při označení podle obrázku 16.47 je \(F_\mathrm{G}=294\ \mathrm{N}\), \(F_{\mathrm{N}1}=235\ \mathrm{N}\), \(F_{\mathrm{N}2}=F_{\mathrm{t}1}=118\ \mathrm{N}\), \(F_{\mathrm{t}2}=59\ \mathrm{N}\)
Energie otáčivého pohybu
Cvičení 1
Sud naplněný vodou má tvar válce, hmotnost 60 kg a poloměr 20 cm. Valí se bez prokluzování po podložce rychlostí 0,30 m/s. Vypočítejte moment setrvačnosti sudu a celkovou kinetickou energii.
1,2 kg ⋅ m2; 4,05 J
Cvičení 2
Dokažte, že kinetická energie válce o poloměru \(r\) a hmotnosti \(m\) valícího se bez prokluzování po podložce rychlostí \(v\) je \(E_\mathrm{k}=0{,}75mv^2\).
Cvičení 3
Vypočítejte kinetickou energii otáčivého pohybu Země za zjednodušujícího předpokladu, že je Země homogenní koule o hmotnosti 6,0 ⋅ 1024 kg a poloměru 6,4 ⋅ 103 km. Periodu otáčení znáte.
2,6 ⋅ 1029 J
Cvičení 4
Váleček o hmotnosti \(m=50\ \mathrm{g}\) leží na vodorovné podložce. V určitém okamžiku začneme v jeho těžišti působit stálou silou \(F_\mathrm{T}=0{,}1\ \mathrm{N}\) vodorovného směru. Váleček se začne bez prokluzování kutálet se zrychlením ve směru působící síly a za čas \(t\) urazí dráhu \(s\) a získá rychlost \(v\).
- Vysvětlete, proč
- neplatí \(s=vt\)
- neplatí \(E_\mathrm{k}=\frac{1}{2}mv^2\)
- neplatí \(F_\mathrm{T}=ma\)
- Vypočítejte rychlost pohybu válečku po uražení dráhy 30 cm. Změna kinetické energie tělesa je rovna součtu prací působících sil.
0,89 m/s
Cvičení 5
Na nakloněnou rovinu svírající úhel 20° s vodorovným směrem položíme kuličku a pustíme bez počáteční rychlosti. Jakou rychlostí se bude valit po uražení dráhy 120 cm? Tíhové zrychlení je 10 m/s2. Použijte zákon zachování mechanické energie.
2,42 m/s

